Hej, prosím!

8. listopadu 2014 v 22:46 |  Dopisy Tobě
Asi ze mě bude filosof. Jo, to bude asi to jediné, co mi v životě půjde - věčné posedávání a přemýšlení nad nepřeberným množstvím opomenutelných věcí.

Za jak dlouho se tady z toho všeho dostaneme? Za jak dlouho budeme žít plnohodnotný život plný...všeho? Jde vůbec chtít všechno? není to moc?

Pamatuji si ty infantilní ponožky. Myslím, že to byl Snoopy. Seděl jsi na mé posteli a pozoroval toho obrovskýho pavouka - zřejmě tě děsil, ale vzhledem k tomu, že jsem ti, byť z recese, řekl, že jestli toho krasavce odneseš do té zimy, nebo ho, nedejbože, zabiješ, půjdeš do toho mrazu, ooo, bože, v ten moment jsem chtěl tak moc žít a nikdy neumřít! Jen koukat na ty tvoje ponožky, na ten tvůj nepřítomnej pohled někam do rohu mýho pokoje. Proč tyhle chvíle netrvají věčně? Nebo jen o něco málo míň? Je jich tak málo a jsou tak krátké.

Nevadí mi mlčet, ne, ticho je fajn. Ticho s tebou je fajn. Chci jen pozorovat všechny tvé detaily, všechna tvá dokonale neohrabaná gesta.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Christina Christina | Web | 23. listopadu 2014 v 21:50 | Reagovat

Tohle mi hrozně chybí. Pozorovat jednoho člověka, mlčet a jen se dívat.

2 B. B. | Web | 12. prosince 2014 v 22:05 | Reagovat

"Neleze ti to na nervy?"
"Co jako?"
"Trapný chvíle ticha. Proč máme potřebu plácat třeba úplný kraviny, aby nebylo ticho."
"To nevim. Dobrá otázka."
"Podle toho poznáš, že si narazil na někoho extra. Když můžeš tu hubu na chvíli zavřít a příjemně sdílet ticho."
(Pulp Fiction)

jinak ticho je moc fajn. Já jsem na filosofickém oboru jsem  a nejzajímavější asi bylo, když jsme filosovali o tom, proč jsou kanibalové kanibalové.

3 theworldisugly theworldisugly | Web | 2. ledna 2015 v 14:29 | Reagovat

Ticho je krásné.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama